Benátský štuk (římský štuk, italská omítka, spatulata) je coby luxusní materiál často používán v reprezentativních prostorách, hodí se pro historické i moderní interiéry, používá se zpravidla na stěnách a stropech. Lze provést prakticky v jakémkoliv barevném odstínu.
Benátský štuk je vhodný jako finální luxusní úprava povrchu pro interiéry komerční i soukromé. Je vhodný pro kancelářské a administrativní budovy, hotely, banky, restaurace, bary, haly, lobby, rodinné domy, byty, koupelny, kuchyně, obytné prostory, schodiště, obchody, prodejny...
Technika hladkého a vysoce lesklého štuku byla vyvinuta ve starověkém Římě.
Jeho unikátnost spočívá v použitých materiálech a procesu vzniku, kteréžto zůstaly téměř beze změny od prvého století př.n.l.
Základní koncept - tedy směs vápence a prachu z rozdrceného mramoru, která ztvrdne tak, že je velmi trvanlivá a odolná i vůči vodě a plísním - zůstal při předávání tohoto umění z generace na generaci netknut.
Přestože se během staletí používal stále, velice populárním se stal během italské renesance. V Benátkách v té době působil osvícený architekt Andrea Palladio (1508-1580), který začal v benátských palácích 16.století tuto prastarou techniku římského štuku hojně používat. Pravděpodobně od té doby je technika známa jako benátský štuk.
Zásadní změny v této po staletí neměné technice nastaly v letech po polovině 20.století, kdy architekt Carlo Scarpa (1906-1978) začal experimentovat s akrylátovými pojivy.
Tradiční receptura benátského štuku byla s pomocí moderních materiálů změněna, což umožnilo proces popisovaný v 1.století př.n.l. římským inženýrem Vitruviem jako sedmivrstvý zjednodušit na pouhé tři vrstvy.
Každý podklad je nutno přetmelit jemným tmelem a po jeho zaschnutí - zpravidla druhý den - plochu vybrousit. Nová štuková omítka se
musí nejprve nechat vyzrát alespoň jeden týden.
Na takto připravený podklad se pomocí nerezového hladítka a špachtle nanese jedna podkladní vrstva barevného štuku, která po zaschnutí také brousí - opět zpravidla až druhý den.
Pro dosažení dekorativního vzhledu se nanáší pomocí špachtlí různých velikostí finální vrstva.
Tato vrstva se ještě před jejím zaschnutím důkladně leští nerezovým hladítkem, čímž dochází k vykreslování efektů a plocha získává typický lesk.
