benátský štuk
benátský štuk

benátský štuk

benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk benátský štuk


Více fotografií - fotogalerie   

BENÁTSKÝ ŠTUK

Benátský štuk (římský štuk, italská omítka, spatulata) je coby luxusní materiál často používán v reprezentativních prostorách, hodí se pro historické i moderní interiéry, používá se zpravidla na stěnách a stropech. Lze provést prakticky v jakémkoliv barevném odstínu.

Benátský štuk je vhodný jako finální luxusní úprava povrchu pro interiéry komerční i soukromé. Je vhodný pro kancelářské a administrativní budovy, hotely, banky, restaurace, bary, haly, lobby, rodinné domy, byty, koupelny, kuchyně, obytné prostory, schodiště, obchody, prodejny...

HISTORIE BENÁTSKÉHO ŠTUKU

Technika hladkého a vysoce lesklého štuku byla vyvinuta ve starověkém Římě. Jeho unikátnost spočívá v použitých materiálech a procesu vzniku, kteréžto zůstaly téměř beze změny od prvého století př.n.l. Základní koncept - tedy směs vápence a prachu z rozdrceného mramoru, která ztvrdne tak, že je velmi trvanlivá a odolná i vůči vodě a plísním - zůstal při předávání tohoto umění z generace na generaci netknut.

Přestože se během staletí používal stále, velice populárním se stal během italské renesance. V Benátkách v té době působil osvícený architekt Andrea Palladio (1508-1580), který začal v benátských palácích 16.století tuto prastarou techniku římského štuku hojně používat. Pravděpodobně od té doby je technika známa jako benátský štuk.

Zásadní změny v této po staletí neměné technice nastaly v letech po polovině 20.století, kdy architekt Carlo Scarpa (1906-1978) začal experimentovat s akrylátovými pojivy. Tradiční receptura benátského štuku byla s pomocí moderních materiálů změněna, což umožnilo proces popisovaný v 1.století př.n.l. římským inženýrem Vitruviem jako sedmivrstvý zjednodušit na pouhé tři vrstvy.

TECHNOLOGIE

Každý podklad je nutno přetmelit jemným tmelem a po jeho zaschnutí - zpravidla druhý den - plochu vybrousit. Nová štuková omítka se musí nejprve nechat vyzrát alespoň jeden týden.

Na takto připravený podklad se pomocí nerezového hladítka a špachtle nanese jedna podkladní vrstva barevného štuku, která po zaschnutí také brousí - opět zpravidla až druhý den.

Pro dosažení dekorativního vzhledu se nanáší pomocí špachtlí různých velikostí finální vrstva. Tato vrstva se ještě před jejím zaschnutím důkladně leští nerezovým hladítkem, čímž dochází k vykreslování efektů a plocha získává typický lesk.



© 2010   Němec s.r.o.   |   poptávka   |   faq   |   pro architekty